Jak dostat nápady na papír, i když neumíte kreslit

Nedávno jsme ve studiu dávali dohromady koncepty nových produktů. Designéři chodí běžně s hlavou plnou nápadů, takže jsme nepotřebovali vyloženě vymýšlet, ale spíš sebrat už existující myšlenky. Otázka byla: “Co vás štve každý den? Jaký problém byste chtěli vyřešit?” a prostě jsme brainstormovali.

Jak nápady létaly vzduchem, zapisoval jsem je na tabuli. U většiny jsem stihnul udělat i obrázek. Třeba lampa, která vás učí správně usínat, vypadala takhle:

Nakonec se sešlo 15 konceptů. Dvanáct s obrázkem a 3 bez. V té rychlosti jsem 3 nestihl.

Poslední krok byl vybrat vítěze. Každý jsme dostali dvě červené tečky a hlasovali jsme. Lampa nakonec nevyhrála, ale stala se jiná zajímavá věc. Tři produkty, které neměly obrázek, dostaly dohromady přesně 0 hlasů.

Náhoda?

Obrázek vs. text

Schválně - co si vybavíte snáz: Kolik měří Mount Everest nebo jak vypadá Mona Lisa?

Rčení že jeden obrázek vydá za 1 000 slov sice není úplně správně, ale je na něm hodně pravdy. A narozdíl od výzkumu a teorie má dvě zásadní výhody: lidi si ho pamatují a dá se použít v praxi.

(Pokud vás zajímá, za kolik slov přesně jeden obrázek vydá, najdete to na konci článku.)

Na konkrétním příkladu. Které instrukce pro první pomoc v metru podle vás zachrání víc lidí?

‍

‍

Obrázky fungují. A v designérské praxi to platí dvojnásob. Proto je dobré umět se k obrázkům dostat co nejdřív v kreativním procesu. Ideálně už na první schůzce s klientem nebo na prvním setkání týmu. A právě tady pomůže Visual Language.

Co je Visual Language

Vizuální jazyk je sada obrázků a znaků, kterou můžete použít k rychlé komunikaci složitějších myšlenek.

Vizuální jazyk se v praxi nejčastěji hodí:

Na workshopech
Při prezentacích
Na setkáních s klienty nebo týmem
Při rychlém prototypování a testování nápadů
Při navrhování webů

Vzít do ruky tužku se hodí vždy, když existuje riziko, že jeden mluví o koze a druhý o voze. Ušetří to velkou spoustu práce. Daleko větší, než by člověk řekl.

‍

Vizuální jazyk není umělecká forma

Je to komunikační nástroj. Proto nemusíte umět kreslit (viz moje koza).

Důležitější než estetika je tady pochopitelnost.

Za zmínku taky stojí, že vizuální jazyk má každý svůj vlastní. Nicméně základy jsou podobné. Takže když na ubrousek v restauraci načrtnete dům, auto nebo telefon, ostatní pravděpodobně pochopí, co to je.

Základy vizuálního jazyka

Aneb jaké věci se hodí umět načrtnout z hlavy bez přemýšlení.

Text (hlavní nadpis, menší nadpis, obyčejný text)
Základní tvary (kolečko, čtvereček, trojúhelník)
Šipky a podtržítka
Časová osa
Panáček (stick figure)
Obrázky 5 věcí, o kterých nejčastěji mluvíte

Tyhle základy stačí na 90 % všeho vysvětlování, co vás v praxi potká. Postavíte s tím rapid prototyp, wireframe webu, připravíte a otestujete prezentaci atd.

Takže postupně:

1. Text

Hodí se umět rozlišit od sebe hlavní nadpis, menší nadpis a obyčejný text. Kdo se vyzná v typografických škálách, tak H1, H2 a body text.

‍

2. Základní tvary

Šikovné samostatně (třeba pro wireframe webu) nebo jako stavebnice pro složitější věci (grafy, diagramy…)

‍

3. Šipky a podtržítka

Ukazují na důležité věci nebo části věcí.

‍

4. Časová osa

Plánujete event? Potřebujete časovou osu. Vysvětlujete strategii? Potřebujete časovou osu.

‍

‍

Snažíte se pochopit Inception? Potřebujete 3 časové osy…

‍

5. Panáček (stick figure)

Aspoň základ. Kolečko a 5 čar zvládne každý.

‍

A hodí se jako měřítko.

‍

6. Obrázky pěti věcí, o kterých nejčastěji mluvíte

Tyhle jsou v praxi nejdůležitější. Pokud děláte web, bude se vám hodit načrtnout počítač, tablet a telefon. Pokud navrhujete oblečení, bude se hodit tričko atp.

Tady je mých 5 nejčastějších obrázků:

‍

Když jsme navrhovali sustainable peněženky pro Contiqua, často jsem kreslil tohle:

‍

‍

A když vysvětluju, co dělá naše dceřinka The Greenest Company, často taky kreslím Space Monitor nebo mobilní zelenou stěnu Space Plant.

‍

Na komunikaci nebo testování většinou stačí jednoduchá kresba za 30 vteřin. V 90% jednání se zákazníky nebo výrobci reálný výkres vůbec není potřeba.

Jak vyzkoušet Visual Language v praxi?

Ok, základy jsou. Co teď?

Nakreslete na papír svou příští prezentaci a někomu ji ukažte
Načrtněte z hlavy web vaší firmy
Navrhněte záhlaví události na facebooku
Dělejte si pomocí vizuálního jazyka poznámky na přednášce
Použijte pár obrázků, až budete příště něco vysvětlovat

Hlavní je zbavit se pocitu, že to je kreslení, a kreslit neumím. Není to kreslení. Jen čmáranice, které pomáhají lépe pochopit, o čem se bavíme. Napíšu znovu:

Visual Language není umělecká forma, je to komunikační nástroj. Pochopitelnost je důležitější než estetika.

Mrzí mě to, ale za 5 let vedení designérského studia jsem se kreslit nenaučil. Zato můj vizuální jazyk už je docela solidní. Rozhodně lepší než písmo - to po mně přečte málokdo.

Visual Language v praxi: Wireframe našeho webu.

‍

Tip na závěr: Přidejte barvu

Stačí jedna. Hodí se na zdůraznění toho, co je důležité. Nebo na popisky.

A vypadá to s ní živěji.

Nejlíp to umí Henry

Můj hrdina vizuálního jazyka je Henry Reich, autor YouTube kanálu Minute Physics. Fascinuje mě, jak jednoduše umí jeho kreslení panáčci vysvětlovat kreslenou křídou na kreslenou tabuli témata jako Co je temná hmota nebo Proč není možné naladit piáno.

Jednou bych chtěl umět kreslit jako on. Teda ne kreslit. Čmárat.

PS:

Pokud máte rádi výzkum a čísla

O rozdílu v rozpoznávání obrázků a textu se ví už dlouho. Když se Google zeptáte, O kolik je vnímání obrázků rychlejší než vnímání textu, vyskočí přes 410 000 výsledků, a nejčastější odpověď je 60 000. Tj. zpracování obrazového materiálu je 60 000 krát rychlejší, než zpracování textu. Což není pravda.

Je to číslo, které v roce 1998 ve své prezentaci použila Jenn Manalo (Senior Product Specialist ve 3M), aniž by existoval jakýkoli výzkum, který by ho podporoval. A chytlo se to. Dodnes ji citují třeba na Fast Company, Hubspot nebo Entrepreneur.com.

Jak je to doopravdy

V roce 2014 se tenhle vizuální mýtus rozhodli rozlousknout v laboratořích MIT. Připravili série obrázků, které lidem promítali na monitoru, a následně otázky jako: Byla na obrázku kočka? Ano / Ne.

Promítání začalo na 200 ms (0,02 sekundy) a rychlost se postupně zvyšovala, dokud respondenti odpovídali správně. Postupně se dostali až na jeden obrázek za 13 ms. A odpovědi byly pořád správně (resp. statisticky správněji, než kdyby byly náhodné).

Takže rychlost vnímání vizuálních informací je 1 obrázek za 13 milisekund?

Taky ne. Může být ještě vyšší, ale 13 ms byla maximální frekvence, kterou zvládly monitory použité při testu.

Jeden obrázek vydá za (kolik) slov?

Rychlost rozpoznávání textu hodně záleží na jeho složitosti. U jednoduchých vět (do 8 slov) je cca 1 200 ms. U komplexních vět (do 25 slov) je kolem 7 500 ms. To je 150 - 300 ms na slovo.

A z toho vyplývá, že:

Obrázky zpracováváme 12 - 24 x rychleji než slova
Obrázky zpracováváme 100-600 x rychleji než věty

Obojí přitom záleží na složitosti. Obrázek kočky je prostě něco jiného, než obrázek Sixtinské kaple.

Takže jeden obrázek vydá za 12 - 600 slov, podle jeho komplexity a složitosti textu. Nezní to tak sexy, ale narozdíl od tvrzení o 60 000 to má nějakou oporu v realitě.